Symbióza střevní - základ zdraví

Tenké střevo je matkou žaludku

Představme si pentagram - energetickou růžici (dřevo, oheň, země, kov a voda). Každý element této růžice je reprezentován dvěma orgány. Jeden z nich je plný a druhý dutý. Příklad: Dřevo je zastoupeno játry a žlučníkem, oheň zase srdcem a tenkým střevem a konečně země reprezentují slezina, slinivka a žaludek. Mezi těmito orgány panují vzájemné vztahy funkcí. Tenké střevo dává energii pro žaludek- je pro žaludek matkou, která svého syna podporuje. Naproti tomu játra, a zejména žlučník, mají na žaludek negativní vliv.

Žaludek je svalnatý vak ve tvaru velkého písmene J, který vylučuje žaludeční šťávy. Ty obsahují hlavně pepsin, což je enzym, který zpracovává bílkoviny, a dále kyselinu chlorovodíkovou (HCl). Tyto dvě látky sterilizují potravu a poskytují kyselé prostředí. Žaludeční šťáva dále obsahuje mucin, který funguje jako mazivo.

Společným působením enzymů a svaloviny žaludku je potrava proměněna v kyselou tráveninu. Ta navozuje otevření žaludečního otvoru ( vrátníku) a obsah žaludku pokračuje do dvanácterníku. Jídlo se v žaludku zpracovává 3-5 hodin.
Množství šťav určuje kyselost střevního obsahu. Již malé výkyvy, ať směrem nahoru nebo dolů, mohou ovlivnit růst a reprodukci střevní flóry.

Žlučníku odpovídá kyselost, hněv a zlost, je to reprezentant těchto emocí a také napětí. Žaludku zase odpovídá sladkost, chuť a sympatie.

Když člověk prožívá při jídle stres, polyká ho. Kyselý žlučník negativně ovlivní žaludek. Naruší se enzymatická, hlenotvorná a peristaltická aktivita žaludku. V praxi se to projeví tak, že se žaludek málo pohybuje, potrava v něm zůstává dlouho ležet, aniž by byla rozmělňována- tlačí tam. Nefunguje vylučování trávicích šťáv a ochranného hlenu, který má chránit sliznici žaludku před účinkem kyseliny chlorovodíkové. Objeví se typický soubor příznaků: pocity těžkosti, plnosti či tlaku v žaludku, pálení, kyselost, říhání, bolest v levém podžebří. Když se tyto příznaky ozývají často, není již daleko k žaludečnímu vředu.
V takovém případě raději zatočíme se stresem, cílevědomě trénujeme obranu proti němu, jinak zatočí on s námi… Můžeme použít starý recept využívající šťávu ze syrového zelí, které předtím pokrájíme na malé plátky, rozmixujeme a šťávu popíjíme. Minimálně jeden šálek denně. Užitečné jsou také kombinace se slizotvornými bylinkami jako lékořicí a slézem. Svou roli zde sehrává heřmánek.
Neváháme použít moderní prostředky, jako jsou Super Bromelain nebo Gastran od Bylináře či extrakt z černé ředkve Rabanon.